Výlet za vodním hospodářstvím našich předků
Jihočeské rybníky se mi vybaví vždycky, když slyším hovořit o nepřípustnosti jakýchkoli umělých zásahů na vodních tocích, hájení přirozeného rozlivu za všech okolností a varování před betonovou lobby. Jistěže beton do krajiny nepatří, ale právě jihočeští rybníkáři nám zanechali příklad, jak citlivě vůči krajině a esteticky se dají vodní díla budovat.
Dalším příkladem je pro mne takové Krčínovo protipovodňové opatření ze 16. století. Tento umělý kanál byl vybudován proto, aby odváděl povodňovou vodu z Lužnice do Nežárky a tím ochránil před protržením hráz Rožmberka. Měří přes 13 km a je to dílo dodnes funkční a i dnes chrání rožmberskou hráz. Přesvědčili jsme se o tom naposled v roce 2002, kdy Rožmberk zachytil desetinásobek svého objemu, rozlil se více než čtyřnásobně, ale hráz zůstala nepoškozená. Rožmberk je vůbec úctyhodné vodní dílo. Má skoro 490 hektarů. A to byl původně dvojnásobný, měřil tehdy 1060 ha. Je to spíš přehradní nádrž než rybník. A postavena byla v roce 1590, a to nejen účelně, ale také krásně.
Nebo třeba Zlatá stoka, která zajišťuje cirkulaci vody mezi jihočeskými rybníky, okysličování a živiny pro chov ryb. Měří přes 45 km a je na ni napojeno 57 rybníků z oblasti Třeboňska. Zlatá stoka dokončena už v roce 1520. Původně sloužila i k zásobování pitnou vodou a plavilo se po ní dřevo. Tyto funkce už dnes neplní, ale funkce pro chov ryb naplňuje stále. Ani tu bych nenazval nepřirozeným zásahem do krajiny.
A ještě jeden poslední příklad: Schwarzenberský plavební kanál. Ten je poněkud mladší, první návrh pochází z konce 18. století. Sloužil k dopravě dřeva do vnitrozemí, ale poskytl také spoustu pracovních příležitostí lesním dělníkům a dřevorubcům s rodinami, kteří tehdy zakládali nové dřevařské osady. Krajina se osidlovala a získávala osobitý ráz. A z dnešního hlediska bychom ocenili i to, že se tenkrát začalo více používat k topení dřevo a ustupovalo se od uhlí. Vznikla vodní cesta dlouhá 89 km s 87 mosty a můstky, 80 vodními propustmi a 22 stavidly. Dnes už se tudy dříví neplaví, ale turisté sem rádi zajíždějí, protože je co obdivovat.
Snažil jsem se tu upozornit jen na některé ukázky citlivého zacházení s vodou v krajině, jimiž se dnes pyšníme. A jsou důkazem toho, že zdaleka ne každý zásah do toku je násilím na přírodě. Jde spíše o to, jak ho šetrně provést. Někdy je dobré se inspirovat v minulosti.
Karel Tureček
Respekt si na Vysočině zaslouží venkov i města
Když jsem přemýšlel o svém heslu pro letošní volební kampaň a vycházelo mi „Nelhat, nepodvádět, neurážet,“ uvědomoval jsem si, že první dvě slova jsou závažnější než třetí, ale v duchu jsem právě na to třetí slovo kladl největší důraz. Vidím kolem sebe, jak se urážky ujímají, kdo je nepoužívá, je považován za nudného měkotu, pan prezident se svou šikovností urážet dokonce chlubí. Škoda.
Karel Tureček
Co by asi řekl král Jiří?
S prvním návrhem na vytvoření mírového společenství evropských států přišel český král Jiří a koncept mu pomáhal vytvořit italský diplomat Marini. V 15. století na tom nebylo nic divného, hranice byly propustné, vzdělaní lidé se uplatňovali na rozličných dvorech Říše římské. To bychom jako vlastenci měli vědět, vždyť jí čtyři Lucemburkové z českého trůnu nebo z moravské državy i vládli. Jenže státy říše spolu uvnitř co chvíli bojovaly, což se Jiří z Poděbrad o něco později pokusil změnit.
Karel Tureček
Včelařství je srdeční záležitost
Jsem rybář a zemědělec, ale vždycky tu byla jedna oblast, ke které jsem se aktivně nedostal, ale po které jsem pošilhával a hodně toužil: Je to včelařství. Znám několik včelařů a jsou to chlapi, jak se patří, odvážní a zapálení pro úly. Jednou si to zkusím, mám to v plánu, protože na včelách je něco mystického: Mají instinkt pro společenství, dokážou je hierarchizovat a počínají si přitom nesobecky. Znají své role a respektují je, ačkoliv jsou „jen“ hmyz.
Karel Tureček
Na polích Vysočiny chemii nechceme
Tak slibně to vypadalo. Do roku 1989 spotřebovávali zemědělci v České republice na hektar 220 kg průmyslových hnojiv a na konci devadesátých let už to bylo jen necelých 80 kg. Krásný trend: Méně chemie, více přírody, více zdraví, nadějná budoucnost s rozumným využitím tradičních způsobů hospodaření...
Karel Tureček
Co by bylo, kdyby…
Možná spíš, co by nebylo... Kdyby byl prezidentem Karel Schwarzenberg, nedočetli bychom se, že návrh českého prezidenta přesunout ambasádu ČR z Tel Avivu do Jeruzaléma narušuje mírový proces mezi Izraelem a Palestinou a ničí vynaložené úsilí o dosažení dohody. Dokonce i Zemanův premiér v demisi Rusnok připustil, že takový návrh může dočasně zhoršit vztahy ČR s arabskými státy a vláda o něm jednat nehodlá.
Karel Tureček
Vystoupit z Evropské unie? Co nám tak zlého udělala?
Už asi nikoho nepřekvapí, že ať se dnes Václava Klause zeptají novináři na cokoliv, odpoví jim něco ošklivého na adresu Evropské unie. Teď se ho novináři z MFD ptali na volby, ale ty pana Klause nezajímají, zato by chtěl vystoupit z nedemokratické EU. Když kdysi podepisoval jako premiér žádost o přijetí ČR, byla to jiná EU, ta dnešní znamená stejnou nesvobodu jako před rokem 1989. Co je ještě zajímavější: Václav Klaus připouští, že bez EU je jedno, zda bychom se rozhodovali dobře nebo úplně špatně, ale rozhodovali bychom se svobodně.
Karel Tureček
Léto a klíšťata
Tak se zdá, že je léto za námi, za dveřmi vykukuje zima a nemůže se dočkat, až se zeptá, co jsme dělali v létě. Před časem jsem v blogu Malé letní rozjímání odhadoval, že se bude ptát i na to, co jsme dělali v době prázdninových toulek s krajinou se zarostlými potoky, s okraji lesa se spoustou přerostlé trávy a hradbou křovisek. Nikdo tu neseká, pro majitele či nájemce pozemku se ta trocha trávy nevyplatí, zvlášť ve svažitém a zamořeném terénu se s technikou špatně pracuje, raději to nechá tak. V České republice připadá na tyhle pásy kolem lesů a zarostlé louky kolem potoků celkem 701 282 hektarů. To není málo když uvážíme, že celkové výměry zemědělské půdy 4 233 501 hektarů je výměra těch obhospodařovaných 3 532 219 hektarů.
Karel Tureček
Ohlédnutí za kouskem vodácké romantiky
Vyjíždět na vodu pomalu přestává být samotářskou romantikou a stává se masovou zábavou.Loď si lze snadno půjčit a zase ji odevzdat a mnozí toho využívají, na řece toněkdy vypadá jako na rušné silnici. Vydává se tam v České republice každýmrokem na sedm set tisíc lidí a nejsou všichni disciplinovaní. Někteří seposilují v horkých dnech pivem, v těch chladnějších něčím prozahřátí. A – jak známo – alkohol bourá zábrany, člověk si hned připadázkušenější, odvážnější a zručnější, zvlášť když mu společnost dělá slečna, předkterou je třeba se ukázat...A pak najede na jez.
Karel Tureček
Návraty šílené
Pokud mluvím o návratech ke kořenům, myslím tím životodárné tradice, které jsou dnes často opouštěny, většinou ve jménu zisku. Pěstuje se řepka a kukuřice tam, kde způsobuje erozi a kde naši předci pokorně pěstovali méně lukrativní jetel. Tak ano, říkám, vraťme se k větším plochám jetele.
Karel Tureček
A už to zase začíná
Zažil jsem to už tolikrát, že se mi ani nechce vyhlížet do budoucna. Den po vytopení obce všichni s hrůzou sledují boj nešťastných obyvatel se živlem. Dva dny poté se ptají, proč vodohospodáři obec lépe neochránili. Ministerstvo zemědělství vysvětluje, proč se nepodařilo postavit – dejme tomu tzv. teplický poldr. Vlastníci pozemků nereagovali nebo přímo odmítli směnit nebo vykoupit pozemky.
Karel Tureček
Živel utichá, ale…
Povodně doznívají a začínají se bilancovat škody, uklízí se nepořádek a v tisku se začínají na prvních stránkách objevovat jiná témata. Za pár týdnů bude – jako vždycky – pro lidi z nepostižených oblastí vzpomínka na povodně jen zašlým obrázkem. Pro lidi, kteří následky povodní zažili na vlastní kůži, potrvá déle, ale za dva, tři roky, až budou jejich domy svítit novotou a zahrádky se zazelenají, také zapomenou. Lépe řečeno, oni budou tu zlou vzpomínku přímo zahánět, protože naděje je silným životním instinktem. Přece se ta hrůza nemůže vrátit na stejné místo! Může, když rychle zapomeneme, v Troubkách se o tom přesvědčili a byla to lekce pro všechny.
Karel Tureček
Ekologické zemědělství jako šance
Před dvaceti lety se na začínající ekologické zemědělce dívalo jejich okolí jako na podivíny, kteří se z jakéhosi romantismu vracejí do dávných let a odmítají výdobytky moderní doby v podobě chemických postřiků, hnojiv a velkochovů. Málokdo věřil, že je takové počínání uživí.
Karel Tureček
Žádný strach, my se v Evropě nerozpustíme
Vždycky jsme v českých zemích bývali pyšní na svůj smysl pro humor. Tak ho povolejme, budeme ho potřebovat. Než jsme nedávno vstoupili do Evropské unie, ozývalo se od nás naříkání, jak to nejcennější v ní beznadějně rozpustíme: přijdeme o rum, uleželý guláš a tvary včelích úlů...co nám jen zbude? Eurooptimisté tvrdili, že naše originalita je nerozpustitelná.
Karel Tureček
Říznout hlava nehlava?
Moudří předkové nás vybavili příslovím, že máme dvakrát měřit, než jednou řízneme. Měřit by se mělo zvláště pečlivě ve stavu zmatku, protože následky nepromyšlených řezů mohou být věru krvavé.
Karel Tureček
Nostalgie po guláši za války billboardů
Zatímco zemědělci mají v letošním deštivém létě žně slabší, PR agentury sklízejí plnými hrstmi. Billboardy nejrůznějších velikostí visí už opravdu úplně všude. Rád bych poznal nějakého občana, který si pamatuje, co se mu na nich sděluje. Já si matně vzpomínám, že oranžová strana vyzývá občany, aby zabránili návratu strany modré, modrá strana děkuje – asi za hlasy, ale to není v rychlosti z auta k přečtení. A frekventovaná dáma nechce radar, čert ví proč, když o něm nikdo už půl roku neslyšel. PR agentury jednou na plné obrátky, ale co mají pořád vymýšlet, když jsou volby dvakrát do roka. Vyretušované tváře matně připomínají originály, člověk žasne, kolik filmově krásných lidí u nás míří do parlamentu. Nějaké heslo se k nim přidá, to je úzus, stejně na obsahu nezáleží.
Karel Tureček
Potřebujeme dialog, ne tresty
Nelze teď našim zemědělcům závidět. V oblastech postižených povodněmi mnohým z nich uhynula domácí zvířata, úroda se očekává nižší a někteří přišli o střechu nad hlavou. A k tomu se ještě rozbíhá diskuse, že právě zemědělci jsou hlavními viníky povodňových škod, protože nešetrným hospodařením a snahou vydělat za každou cenu zbavili půdu retenčních schopností.